Teplé vs. studené světlo: jakou teplotu chromatičnosti zvolit

Dvě svítilny se stejným počtem lumenů můžou dávat úplně jiný obraz. Jedna vykreslí barvy, druhá udělá ze všeho studenou modrošedou plochu. Rozdíl je v teplotě chromatičnosti – a je to parametr, který se skoro nikde neuvádí na obalu, přitom na pohodlí ovlivní víc než pár set lumenů.

Teplota chromatičnosti se značí v kelvinech (K) a je trochu proti intuici: nižší číslo znamená teplejší, žlutější světlo, vyšší číslo studenější a modřejší. S tím, jak je svítilna horká, to nemá nic společného.

Studenější světlo má kratší vlnovou délku a ta se na kapkách vody a na sněhových vločkách rozptyluje víc. Výsledek zná každý, kdo v mlze rozsvítil silnou modrobílou svítilnu: před sebou máš svítící bílou stěnu a cestu nevidíš. Odražené světlo se ti vrací do očí dřív, než dorazí tam, kam míříš.

Teplejší světlo se rozptyluje méně, drží kontrast, a v dešti, mlze nebo prachu tedy paradoxně vidíš dál – i když je subjektivně „slabší“. Stejná logika platí pro práci v zaprášeném prostředí.

Druhé číslo, které stojí za pozornost, je CRI – index podání barev. Říká, jak věrně světlo vykreslí barvy proti referenčnímu dennímu světlu. Sto je maximum, běžné LED se pohybují kolem sedmdesáti a barvy pod nimi vypadají vybledle.

Z naší nabídky má nejvyšší CRI čelovka HL1 s hodnotou 95. V praxi to znamená, že pod ní poznáš skutečný odstín – jestli je izolace na drátu hnědá nebo červená, jak vypadá vrstva na houbě, jestli je stopa svěží. Kdo si vystačí s tím, že „něco vidí“, CRI neocení. Kdo pod světlem pracuje nebo fotí, ten ano.

HL1 je v katalogu jediná, která teplotu světla řeší jako funkci, ne jako danou vlastnost. Umí teplou i studenou bílou, k tomu bodový a rozptylový paprsek a navíc červené světlo. Na papíře 2 000 lumenů, svítivost 5 626 cd, dosvit 150 metrů, krytí IPX6 a článek 21700 se 4 000 mAh, který na Eco režimu 200 lumenů vydrží až 230 hodin.

Červený režim je přitom nejpodceňovanější věc na celé čelovce. Jak vybrat čelovku celkově, jsme rozepsali v samostatném průvodci.

Oko se na tmu adaptuje desítky minut a jediný záblesk bílého světla tuhle adaptaci shodí. Červené světlo ji shodí výrazně méně – proto se používá v kempu, na hvězdářské pozorovatelně i při orientaci v mapě.

Druhý důvod je společenský. V červeném režimu neoslníš toho, kdo stojí proti tobě. Na tábořišti nebo v horské chatě po půlnoci to ocení všichni.

• Teplá bílá – čtení, mlha, sníh, déšť, dlouhá práce, kdy nechceš namáhat oči.
• Studená bílá – technická práce, kontrola detailu, hledání v dálce, focení.
• Červená – kemp, orientace v mapě, cokoli, po čem chceš dál vidět do tmy.

Za pocitem, že modrobílá svítilna svítí víc, stojí stavba oka. Za dobrého světla vidíme čípky, které jsou nejcitlivější na zelenožlutou. Jak se stmívá, přebírají práci tyčinky a jejich citlivost je posunutá do modrozelené oblasti. V šeru tedy studenější světlo skutečně vnímáme jako jasnější, i když naměřených lumenů je stejně.

Je to ale výhoda jen na první pohled. Tyčinky nerozlišují barvy a mají menší rozlišovací schopnost, takže „jasnější“ obraz je zároveň plošší. Když se rozhoduješ podle prvního dojmu v obchodě, tenhle efekt hraje proti tobě.

V praxi z toho plyne jedno, a to že srovnávat teploty světla vedle sebe v místnosti nemá smysl. Poznáš to venku, v mlze a po hodině chůze – a tam vyhrává neutrální až teplá bílá.

Modrá složka světla potlačuje tvorbu melatoninu, tedy hormonu, který tělu říká, že je čas spát. Studená bílá svítilna namířená do očí půl hodiny před spaním usínání zhorší – a je to důvod, proč se do stanu, na chalupu i k dětské posteli hodí spíš teplé světlo.

Červený režim je v tomhle nejšetrnější a je to druhá věc, kterou na červeném světle ocenit: nejen že nekazí adaptaci na tmu, ale ani nebudí. Na nočním tábořišti je to rozdíl mezi „posvítím si a jdu spát“ a „posvítím si a půl hodiny koukám do stropu“.

Index CRI se počítá z osmi barevných vzorků a mezi nimi chybí sytá červená. Ta se hodnotí zvlášť pod označením R9 a je to nejtvrdší zkouška, protože běžné bílé LED mají v červené oblasti spektra málo energie. Svítilna s CRI 90 a R9 blízko nule ukáže krev, rez i lidskou pleť špatně.

Výrobci R9 uvádějí zřídka a v parametrech ho nemáme ani my. Pokud pod světlem řešíš barvy nebo fotíš, je to hodnota, na kterou se vyplatí zeptat – a CRI 95 u HL1 je dobrý výchozí signál, protože takové číslo se s propadlou červenou dosahuje těžko.

Kdybys měl z celého článku odnést jednu věc, pak tuhle. Nejvyšší číslo v kelvinech není nejlepší. Na obecné použití je nejbezpečnější neutrální bílá kolem 4 000 K, do horšího počasí teplejší, a jestli pod světlem pracuješ s barvami, dívej se po CRI nad 90.