Výstražný režim, kladívko, řezačka pásů – a proč Li-ion nepatří na palubní desku
Tým OUTEQ20. 8. 20265 min čtení
Sdílet
Svítilna v autě neslouží k tomu, aby svítila nejvíc lumeny. Slouží k tomu, aby fungovala v jednu konkrétní chvíli po dvou letech ležení v přihrádce. Projdeme, co k tomu potřebuje – a čemu se v autě naopak vyhnout.
Svítilna do auta má jinou práci než ta na turistiku. Nepoužíváš ji každý den, zato ji potřebuješ ve chvíli, kdy je situace nepříjemná: prasklá pneumatika za tmy na krajnici, porucha v podzemním parkovišti, hledání něčeho pod sedačkou. Z toho vyplývají tři požadavky, které s lumeny nemají nic společného – musí být nabitá, musí být po ruce a musí být vidět tebe, ne jen cestu.
Být vidět je důležitější než vidět
Když stojíš u rozbitého auta v noci u silnice, největší riziko není tma. Je to auto, které jede osmdesátkou a nevidí tě. Proto má svítilna do auta mít výstražný režim – blikající nebo stálé postranní světlo, které tě označí z dálky.
FL4 to řeší postranním LED pásem a výstražným světelným režimem. Hlavní reflektor dá 310 lumenů s dosvitem 150 metrů, což na výměnu kola i na orientaci na krajnici stačí; postranní pás slouží k tomu, aby bylo poznat, že tam někdo je. K tomu má sirénu – akustický signál funguje i tam, kam světlo nedosáhne, třeba za zatáčkou.
Jedna věc se ale musí říct jasně. Výstražný režim svítilny nenahrazuje výstražný trojúhelník ani reflexní vestu z povinné výbavy. Je to doplněk, který funguje navíc, ne místo nich.
Kladívko a řezačka pásů
FL4 má v koncovce bezpečnostní kladívko na rozbití okna a řezačku bezpečnostních pásů. Jsou to věci, které nikdy nepoužiješ – a když ano, tak jednou a bude na tom záležet. Dva praktické důsledky z toho plynou:
Musí být na dosah z místa řidiče. V kufru pod rezervou je taková svítilna k ničemu; patří do dveřní kapsy nebo do přihrádky.
Musíš vědět, kde která funkce je, aniž bys hledal. Vem si ji jednou v klidu do ruky, najdi kladívko i řezačku a nasucho si to zkus.
FL4 spojuje svítilnu, výstražné světlo, sirénu, kladívko a řezačku pásů v jednom tělese o délce 200 mm.
Proč Li-ion nepatří na palubní desku
Tady je největší past svítilny v autě. Lithium-iontový článek nesnáší horko a kabina auta zaparkovaného na slunci se dostane k šedesáti stupňům, palubní deska ještě výš. Článek se v takovém prostředí nezničí za den, ale ztrácí kapacitu podstatně rychleji než ve stínu. Po dvou letech na palubce z FL4 nevytáhneš zdaleka to, co by dala z přihrádky.
V zimě je to opačný, ale mírnější problém. V mrazu článek dá méně proudu a svítilna svítí kratší dobu. Po zahřátí v ruce se výkon vrátí.
Praktický závěr je jednoduchý. Přihrádka nebo dveřní kapsa, ne palubní deska. A dvakrát do roka svítilnu zkontrolovat a dobít – nejlepší chvíle je výměna pneumatik, protože si ji pamatuješ sám. Chování Li-ion článků rozebíráme podrobněji v článku o Li-ion bateriích ve svítilnách.
Co čekat od solárního dobíjení
FL4 má na těle solární panel a je dobré vědět, k čemu je. Je to udržovací dobíjení, které kompenzuje samovybíjení článku – ne zdroj, kterým svítilnu nabiješ z prázdné. Plnohodnotné nabití běží po USB-C. Solár tedy ber jako pojistku proti tomu, že ti svítilna po roce v autě zhasne, ne jako důvod přestat ji dobíjet.
Co ještě dát do auta
Druhé, obyčejné světlo se vyplatí. FL4 je nástroj pro krizovou situaci; na běžné „posvítit si do kufru“ je lepší malá svítilna, kterou nemáš problém vzít do ruky. FL6 váží 94 gramů, dá 780 lumenů a na Eco stupni 120 lumenů vydrží 18 hodin.
A pokud jezdíš daleko, stojí za zvážení FL1. Kromě 5 000 lumenů a dosvitu 600 metrů má funkci powerbanky a čtyři články 18650 s celkovou kapacitou 8 800 mAh – nasvítíš s ní celé místo nehody a ještě dobiješ telefon.
Co svítilna zvládne a co ne
Funkce powerbanky u FL1 zní jako záruka, že nezůstaneš bez telefonu – a to platí. Neplatí ale to, co si část lidí představí: svítilna s USB výstupem není startovací zdroj a motor s ní nenahodíš. Na to je potřeba booster, který umí dodat stovky ampér, a to Li-ion článek přes USB-C nikdy neudělá.
Podobně se přeceňuje siréna. Je to signál na krátkou vzdálenost, kterým na sebe upozorníš, ne nástroj, který přivolá pomoc. A výstražný režim funguje v noci; za dne je vidět málo a tam pracuje reflexní vesta a trojúhelník.
Kam ji v autě uložit
Umístění je u autosvítilny stejně důležité jako parametry a pravidla jsou tři:
Na dosah z místa řidiče. Přihrádka nebo dveřní kapsa. Kufr je vhodný pro druhé, obyčejné světlo, ne pro to s kladívkem.
Ve stínu. Palubní deska je nejhorší možné místo – spojuje horko se slunečním svitem a článek to odnese.
Tak, aby při brzdění nelítala po kabině. Volně položená svítilna o hmotnosti 255 gramů je při nárazu předmět, který někoho zraní.
Kontrola dvakrát do roka
Sepsat se to dá do pěti bodů, které zaberou dvě minuty a nejlíp se pamatují na sezónní přezutí pneumatik:
Rozsvítit na plný výkon a nechat minutu svítit.
Vyzkoušet výstražný režim i sirénu, ne jen hlavní světlo.
Dobít po USB-C do plného stavu, i když indikátor tvrdí, že je skoro plná.
Zkontrolovat, že jde krytka portu zavřít a že je port čistý – krytí IP44 platí jen se zavřenou krytkou.
Vrátit ji na její místo, ne do kufru „prozatím“.
V zimě k tomu přidej jednu věc. Pokud auto stojí venku, počítej s tím, že v mrazu bude svítit kratší dobu. Není to porucha, je to chemie – a po pár minutách v ruce nebo v teplé kabině se výkon vrátí.
Na konec kontrolní seznam. Svítí, je nabitá, je na dosah z místa řidiče, umí výstražný režim a leží ve stínu. Pět bodů, které tě v horší den nenechají stát na tmavé krajnici bez světla.
Používáme cookies
Pro správné fungování webu, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu používáme cookies.
Vyberte prosím, zda s jejich používáním souhlasíte. Více v
zásadách ochrany osobních údajů.